Stin teče po tmavém koutě
v zakouřené místnosti
plné rudých očí
civících se na mě jako na blázna
a já mám strach.
Měsíc krvácí z hlavy
na rosou pokrytou louku
již vínově červenou
květy na ní pláčou
a já mám strach.
Mraky roní slzy
při pohledu na můj život
šťastný pár to ignoruje
hodinu se líbá pod pohřmělou oblohou
a já mám strach.
Mám strach z Tvého strachu
který stojí mezi námi
pyšně si píská do prostoru
proč jen nechce odejít?