Anotace: takhle to dopadá, když mě tu necháváš tak dlouho samotnou...
Prosím, ticho ať přestane se smát.
Umírám touhou, když říkáš: pojď si hrát,
ale teď v osamělém tichu, sama svým pánem,
začínám mít pocit, že se mnou je amen.
Ticho s něčím se prolína a mě tím mučí,
několik dní bez jídla, žaludek upěnlivě kručí.
A ty netušíš, že mé srdce se v prach mění.
Notak, pročpak se mnou jsi jen v mém snění?
Stýská se mi, tak už netrap moje tělo,
vždyť dobře víš, že to Tvé by líbat chtělo.
Dotýkala bych se Tě dravě, přec tak lehce,
tak kdepak jsi? Copak Tvoje tělo to mé nechce?
04.02.2010 13:38:00 lucajda89
po přečtení básničky jsem zjistila že to sedí i na mě...smutné...ale básnička je super...
28.12.2009 02:16:00 carodejka
Krásná a upřimná slůvka jsi napsala
přeji Ti moc aby se láska na Vás dva usmála
10.12.2009 00:06:00 Giginka
Snad už se ti vrátil!Nádherně si to napsala , moc nádherně..z té druhé sloky fakt nemůžu..
01.12.2009 20:49:00 Liv
Milá Strašidýlko, určitě se nějaké tělo najde, jak se říká: každá věc má svého kupce.
29.11.2009 11:06:00 Agniezka
to je ale zase smutnění a těšení zároveň :o) a takovéhle těšení je krásné..ikdyž je občas k zbláznění, že...