Zamýšlím se stále znova,
byla-lis mi předurčena.
Co spojilo naše dlaně,
láska, víra, mlsné saně -
prahnou po tě, nechci vzdát,
boj co nelze odehrát -
já snahu měl více než jindy,
zůstává tu ale kdyby -
si mi byla souzená,
a jako dříve nevinná -
tvé oči smutně na mě hledí,
hledám v nich to co tam není -
na výběr já musím dále,
tančit v přeplněném sále -
ty tam nejsi, nechci být,
bez tebe se nedá žít.
Dá se žít, ale velice těžko, aspoň zezačátku. Musíš to protrpět, vylít city (jak jinak lépe než básní, jdeš na to dobře :), vzpřímit se a hrdě jít dál, do dalšího boje. Štěstí přeje odvážným a silným ;-)
08.05.2010 13:05:00 | Chancer
Tak tahle básnička mě opravdu dostala..škoda,že těch tipů nejde dát víc ...
09.12.2009 22:17:00 | Giginka