Návštěvnost
Já nemůžu, když ty....
Já nemůžu, když ty....
když ty brečíš
Nemůžu vstát,
když ty klečíš
Nemůžu dýchat,
když ty přestáváš
Nemůžu odejít,
když ty zůstáváš
Nemůžu křičet,
když ty mlčíš
Nemůžu tě mít ráda,
když tím trpíš
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
TiskProtiklady se přitahují? Ale nevím, jestli to stačí..
30.05.2010 21:23:00 | Pevya
přišlo mi to jak noc a den, oboustranně jednostranné, neschází vám společné pojítko?
26.04.2010 17:27:00 | losscar
To je bolavé téma, když někdo trpí naší láskou... ST
21.03.2010 19:17:00 | Beepat
Já nemohu mít jen ráda,
když on mě tak moc miluje,
nechce, abych ho měla... jen za kamaráda,
tolik teho pro mne obětuje.
Chtěla bych mu dát všechno,
co jenom mohu jako žena dát,
že trpí kvůli tomu...mně není jedno,
ale spolu se umíme nejen smát.
07.03.2010 22:05:00 | NikitaNikaT.
Tak to alespoň zkus! Předstírat :-))
28.01.2010 21:37:00 | Zasr. romantik
Obdivuji, tvůj lehký básnický styl.
06.01.2010 00:08:00 | casla
perfektní :o)
19.12.2009 15:59:00 | Lachailla
nadhérně jsi vyjádřila svůj pocit..
17.12.2009 18:15:00 | toulavá naděje
ale muzes... jen ... nechces...je to take obycejne.. zadne skvostne obraty, ale nekdy v tom je vic nez v pozoruhodnych obratech mistra basnika... tip.. za sdeleni...ktere dava smysl...
15.12.2009 00:05:00 | saddova
přidávám se k Nút ST
13.12.2009 19:24:00 | stravla
Moc hezky jsi báseň napsala.
13.12.2009 01:07:00 | carodejka
Giginko toto je poznání ke kterému obvykle dochází lidé až v mnohem pozdějším věku...totiž že někdo miluje natolik že raději raní sebe jen aby ten druhý mohl žít v poklidu a pohodě.. Skládám před tebou pomyslnou poklonu až k zemi... jsi moudrá a navíc to dokážeš nesmírně nádherně napsat... děkuji za to že jsou mladí lidičkové jako ty.
12.12.2009 18:44:00 | Nút