L'amour la morgue

Na železných stolech
ležíme
tak vstaň a choď!
staletími našich dnů...

po pás se brodíme
ve vlastních sračkách
v mdlém světle žárovka praskla

tak zpívej a tanči!

já mám tě rád

vřelou, měl jsem tě radši

rukama hnu a usměji se,
ale tvé oči
nos
vlasy i prsy
už rozpadly se...

je s láskou ámen
promiň, že lhal jsem
tenkrát té slečně
když tvrdil jsem
že spolu budem věčně