L'amour la morgue

L'amour la morgue

Anotace: první ... a možná i poslední....

Na železných stolech
ležíme
tak vstaň a choď!
staletími našich dnů...

po pás se brodíme
ve vlastních sračkách
v mdlém světle žárovka praskla

tak zpívej a tanči!

já mám tě rád

vřelou, měl jsem tě radši

rukama hnu a usměji se,
ale tvé oči
nos
vlasy i prsy
už rozpadly se...

je s láskou ámen
promiň, že lhal jsem
tenkrát té slečně
když tvrdil jsem
že spolu budem věčně

Autor stilus, 12.12.2009
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

12.12.2009 23:30:00   Psavec

Člověk míní, osud mění. Vítej.

líbí

12.12.2009 23:21:00   René Vulkán

Nějaké mouchy by se na tom našly. Ale kde ne? A tak tě vítám na Literu a piš, barde, piš!!!

líbí

12.12.2009 21:08:00   Giginka

ten konec je napsaný krásně..škoda, že to tak dopadlo..

líbí

12.12.2009 19:25:00   ziriant

Nic není věčné, žádná láska... snad jen vztah k Múze, ačkoli si je to tak podobné.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel