Život

Anotace: Snad možná není o lásce

ŽIVOT „life“

Napsáno prstem v zlatém písku
tou múzou, co nosím na řetízku
s kapkou rosy v oku
jdu vstříc zpovědi roků

Za štěstí vězeňské koule
hádá se smutný svět
co život má nést v sobě
za mříží z krutých hvězd

Vězní tu smutek, radost, žár
a hlídá se sedmi klíči
kdo by kousek si vzal
jeden klíč hlídači zničí

Představy lidí se mění v prach
Z čeho je stálý ten strach?
Pro co se člověk narodil?
Pro co si přál nebýt sám?
Na co své boty prochodil?
Snad aby jednou miloval?

Aby procitl a hledal svou tvář
ve stopách sbíral krůpěje rosy
v otisku na blátě všimne si
že prošel svou cestu bosý

A přece necítil bolest kamení
v srdci měl kousíčky zlata
však s nimi dlouho si hrál
než je vytahal z bláta

Tyhle řádky se nemusí číst
tyhle se žijou přeci
za chvíli čas obrátí list
ty předešlé tonou v řece

Pod čarou ponoru všimla sis bárky
pomoz mi, voda zas stoupá
nebýt té naděje z dálky
zbyla by potopa hloupá

Střípky, co zbyly v paměti
na nich je podoba dívky
i život v cizím zajetí
krásný se bude zdát s ní

Vlny mé myšlenky houpou
mlhavě vidím ten stín
ta ruka co svírá váhavě
pero svých myšlených pavučin

Vidíš tu složité „prosím“
a možná cítíš prosbu řádek
popsané papíry převracím
a nadpis? Svět hádanek

Vzpomínky skryté v oblacích
na kousek něhy v tvých očích
padají jak kapky v deštích
když tu sedím a přemýšlím