V lúčoch za zím
V lúčoch za zím
Anotace: ...(alebo » o Prírode?)...
Ak precitneš,
zo snov,
a sa ocitneš,
v realite žijúcich slov,
za počasia, keď,
na otázky v mraze, lúče svetlé,
dajú jasnú odpoveď, že sladké ako med,
sú vševraviace ich dotyky teplé,
keď konáre vychudnuté,
pôsobia ako cintorín,
a chute do života sú zatuchnuté,
občas vtedy lúče pretnú splín,
zbytky snehu,
žijú stále na chodníku,
a keď vidím, svetlo v strehu,
ja vzdávam chválu Slnca pomníku,
tie ostré chlady,
ustúpia,
plné duševnej zrady,
množiace sa lúče ich potupia,
ak hreje len hmla, čo z úst sa ženie,
za chladov, čo do kostí idú,
čo všetkú krásu zmrazili, to súženie,
skončí, keď taviace lúče z očí Tvojích vzídu.
Copyright © Juraj Hrom
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
jak dobrá ta věcička je, už ti napsali ti pode mnou, já jen dodám prostě : umíš ! umíš ! umíš !
04.01.2010 05:30:00 | eroze
Tvé dílko mne velmi oslovilo, skvěle jsem si početla a myslím, že ta poslední sloka to perfektně uzavřela. ST! a více slůvek již není potřeba.
02.01.2010 10:43:00 | NikitaNikaT.
Příroda v básni tvé
toť milý host
však lásky té je tam dost
a proto se mi líbí moc.
01.01.2010 22:27:00 | s.e.n
...to súženie,
skončí, keď horúce lúče Tvojích očí prídu...
Svatá pravda.
Krásný nový rok!
Olča (Hazentla)
01.01.2010 19:38:00 | Hazentla
