Anotace: ...
'
Na zdivočelém lůžku
krajina bitevní,
dvě nehybné postavy,
co bratři pokrevní,
v klidu oddanosti
objaty tu leží,
jen tichý plamen svíce
klid jejich těl střeží.
Na lůžku bojem rozrytém
krajina k večeru se kloní,
však bez pachuti smrti,
ona pravou láskou voní.
Znavená těla milenců
šerem oddychují,
vystoupavše do oblak
vesmírem svým plují.
Zdolány byly dráhy drah,
bod za bodem dobyt ztečí,
medové poupě slastí vzplálo
a zlatý pramen v křeči
prýštil si a hřál,
když v záplavě života
muž ztratil svoji sílu.
Tehdy dosaženo bylo
všech vytyčených cílů.
Není snad větší touhy člověčí,
než prožít krásnou lásku,
v přívalu citů a tělních šťav
být loutkou na provázku,
na chvíli povznést se
nad zmary, bolesti a žal.
Do náruče něžné navěky se schoulit,
v ní najít svatý grál.
.
Byl to lítý boj na bitevním poli
kde tekly slzy lásky
a na lopatková vítězství
nebyly žádné sázky
ST
25.01.2010 21:02:00 | Kars
jedno ST nestačí,
prošla mi celým tělem,
láska nikde netlačí
je-li psána Tvým milostným perem...
22.01.2010 06:33:00 | nejsembásník
Tak ta je nádherná...nemám slov ST.
19.01.2010 22:18:00 | Acham
kapek pár snad pro sebe z číše
lásky ulovím
a pak se o ni
podělím
s kým..
já vím...:-)
ST
19.01.2010 08:07:00 | Mbonita
Jen ten,
kdo touží prožít lásku,
smí ochutnat doušek
z oné číše,
naslouchat zpěvu sedmihlásků,
v objetí něhy
vnímat tiše,
stoupat až tam,
kde kvete lásky květ,
jen ten, co netouží jen brát,
smí k lásce květu přivonět ..
ST! :o))
17.01.2010 18:38:00 | jita.1965
Ale zase se mi to rozrýmovalo...
Těžký život básníka, je to tam zpátky :-))
17.01.2010 17:12:00 | poustevník Jirka