C'est la vie

Až píseň dojde ke svému konci
a zazní těch posledních pár not,
skončí třpyt tajemné noci,
sníh zavane pár po nás zbylých stop…

Pak budu jen tiše vzpomínat,
kdy na rohu poprvé oslovil jsi mě.
Jak jako slavík sladce uměl jsi zazpívat,
čas minulé lásky tak něžně mě ovane.

Prosím, hrajte ještě chvíli do temné noci -
bojím se ticha a odkvetlých růží.
strach zas jímá mě ve své moci.
Vše zapomenout?...To půjde jen stěží.

Pro sebe říkám si: „C’est la vie“
a utěšuji se zbylými střípky vzpomínek,
však bez té písně žít mě nebaví…
bálu dnes chybí ten správný plamínek…