Na stole leží kniha nedočtená,
na stránkách růže uvadá.
Do oken hledí unavená žena,
den se do noci propadá.
Do stromů padá jemná noční rosa.
Kam zmizel ten den předešlý?
Ráno se vloudí, jak rusalka bosá,
vezme člověku tiché sny.
Na stole leží kniha nedočtená,
na stránkách růže uvadá.
Do oken hledí unavená žena,
den se do noci propadá.
***
14.02.2010 22:03:00 | ROMAN LOHNERT
Díky, MBonito. Je to zvláštní, že mně vždycky v neděli večer napadají takové myšlenky.
14.02.2010 21:31:00 | Maura