Mě bolí opět
a rozum říká bud v klidu je to jen sval,
co Bůh k životu Ti daroval!
Mám opět chuť vyrvat ho z těla,
láska není, to co bych chtěla!
Mě láska bolí než život víc,
já nechtěla jsem od života nic!
Jen lásku cítit a i poznat,
jen zázrak lásky tak ochutnat!
Asi jsem chtěla od života moc,
a proto poznala jsem jen černočernou noc!!
Láska někdy bolí,
zná každý kdo miluje,
srdce posypané solí,
když s city mocně čaruje...
...jen síla a vůle půjde dál,
v životě, s osudem se popere,
vzpomínka, co život vzal i dal,
ať rychlý spád konce nabere...
...přeženou se dny chmurné a černé,
vymění se za úsměv a pochopení,
nechť myšlenky, ty lúzy nám věrné,
hořkosti dondou navždy k zapomnění...
20.02.2010 21:33:00 | NikitaNikaT.