pojď
pojď
Lampy na náměstí
Se snaží rozehnat
Všudypřítomné stíny.
Na krku cítím ledový dech.
Hlavně se neohlížet.
Nikdy se neohlížet.
Podpatky kreslí
Do sněhu nepravidelné
Tvary beznaděje,
Bledá pleť začíná
Být průsvitná
A prázdné oči pozorují
Červené kapky,
Když rty krvácí
Strachem.
Ale neexistuje žádný
Dobrý důvod, proč
To vzdát.
Pro nalezení světla
Musíme vejít do tmy.
Tak se mě chyť a pojď.
Protože největší bitva
Začne až po bitevní vřavě,
schovaná za křišťálovou oponou.
A já Ti na naše životy
Přísahám,
Že vyhrajeme.
The show must go on.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Skvělá, moc se mi líbí..a to zakončení The Show must go on..je úplně trefné..moc mám ráda tuhle písničku a tvou básničku :)
06.04.2010 02:32:00 | Giginka
Vítr už pošeptal
svou Výzvu
tak pojďme dál
do Dveří a za oponu,
odevzdám Ti své kroky
a nechám se vést,
protože vím,
že Nikdo a Nic
už nemůže nás
z naší Cesty svést.
Yes, the show must go on
and it will... forever and ever
28.02.2010 11:03:00 | Denael
Podpatky kreslí
Do sněhu nepravidelné
Tvary beznaděje,
Bledá pleť začíná
Být průsvitná
A prázdné oči pozorují
Červené kapky,
Když rty krvácí
Strachem.
...krásné ST!
28.02.2010 06:56:00 | Acham
tomu se říká odhodlanost.. tak to cítím já..napsaná pro mě tak, že pochybovat prostě nelze.. st
28.02.2010 01:37:00 | zelená víla
