R + Z/ R - Z

Anotace: Tato báseň je krátká, je tuctová a zlomených srdcí jsou po celém světě tisíce. Přesto každý to vnímáme po svém a jakožto člověk, který svá díla rád publikuje, i tato báseň, sepsaná během chvilky pouhým záchvatem stesku po mé drahé, poputuje do éteru.

Měsíc v úplňku, jež tlačí do zad
a hudba vzpomínek krásných zní.
Nelze se ubránit, nelze co naplat,
Jen zlomená srdce chápou a ví.
Na kolena padnout a obličej svůj skrýt.
A každičkou slzu do svých dlaní lapit.
Jak bych si přál, jen ptákem být.
Jen občas slétnout se k studánce napít.
Však její oči stíhají mě stále,
a každá z žen mění se v ní.
Co s hlavou svou, co mám dělat dále?
To jedině bůh, ten nejlepší z básníků,
to jedině bůh, to jenom on ví.