A co s tím ?

Do poškrábané něhy zavinu opatrně touhu,
to abych vyhnul se dalšímu zklamání,
pak zamávám všem láskám a schoulím se v rohu,
kde vzdorovat tiše chci tvému volání.

Vibracemi vzdálených slov se svět kolem tříští,
co bylo včera, dnes ve střepech znovu ožívá,
proč ?, když přijít už nemá nikdy žádné příští,
když prokleta je láska a do kaluže vosku zalita.

Jak proplétá se proužek dýmu vytrvale tmou,
tak i mé dlaně nocí slepě tápají,
nalézt snad touží siluletu tvou –
jak žhavé plotny sálají …