Anotace: Většinou anotace nepíšu, ale chci, abyste věděli, že tahle je pro moji přítelkyni, kamarádku, bolavou dušičku Janičku
.
Kam si ji schováš?
Do krabičky?
Zamžikáš opuchlými víčky
a doufáš, až se probudíš,
ten obraz že už nespatříš.
Ale je tam a stále bude,
dokud Tvé oči pláčem rudé
nedají vale
slze poslední.
Snad zítra už,
až se rozední,
nebude každý nádech bolet.
Jak dlouho ještě? Týden?
Sto let?
Stále je tam,
tam .. nezmizela,
i kdybys tisíckrát snad chtěla.
Drží Tě v pasti,
zní jak zvon.
Je nevinná láska!
Zradil ON!
.
Vrátila jsem se k ní,abych si ji více objasnila...tady není,co dodat!:)
19.05.2010 21:10:00 | střelkyně1
Ukázat někomu alespoň na chvíli jiný směr, než se mu právě nabízí je jako studený obklad na popáleninu.Přikládá se podle potřeby,mírní bolest až do zhojení.A jizvy?Kdo je nemá?
22.03.2010 18:37:00 | Elisha
Ohromná...došla mi slova nad vyjádřením básně s takovým citem napsanou,však bolavou.Snad jen čas tuto bolest může trochu zmírnit!:o)
18.03.2010 12:41:00 | střelkyně1
Není nad přátelství,co ruku podá
když do bot teče kalná voda.Krásně jsi napsala.
16.03.2010 23:00:00 | CULIKATÁ
Je velké štěstí mít Tě za kamarádku ,vím co říkám.
Jsi skvělá ženská.
Umíš pohladit bolavou duši,
podat pomocnou ruku,
být oporou i láskyplnou bytostí.
ST velikej ..lidsky hřejivej posílám.
16.03.2010 21:16:00 | Mbonita