Anotace: .... bla bla bla
Možná,
že jsem jako moře...
rozbouřeně rozněžněná,
tichá voda okouzlená,
nestojatá...
nejsem svatá...,
slzy kloužou po jazyku,
kdo ví,
snad už jen ze zvyku,
k prolomení okamžiku
stačí pár
provonělých vzlyků...
Již neznám zdejší
politiku,
nejsem dobrá na
fyziku
čas pozapomněl
na pár cviků...
tak mlč
a sol
bez cavyků...
10.05.2010 08:51:00 Jiří I.Zahradník
...je dobré se vybrečet...někdy to pomůže, vyčistit zanešené srdce
27.03.2010 12:03:00 saddova
děkuji za komy..
Josefína : díky za příznive ohodnocení, jinak vznikla tak nejak klouzave.. sla sama, bez delsihi premysleni.. jako slzy.. najednou bulis a ani nevis jak.. :) tak asi tak nejak ;)
26.03.2010 16:37:00 Já Esther Ruth
jako by tvoje poezie rozkvetla... tedy aspoň tahle báseň tak působí. řekla bych, že je to tak vrchol tvého stylu, alespoň pro mě. tuhle báseň obdivuju. nevím, jestli se ti psala dobře, nebo vznikla rychle, to je vlastně asi jedno, každopádně tak působí, jako by vyklouzla z mysli, je taková přirozená. a líbí se mi. ST :)
21.03.2010 17:27:00 drsnosrstej kokršpaněl
to jako, že děláš vlny? ...a tělo, tedy těleso do kapaliny ponořené rovná se... vlastně ta fyzika...
:) dobrá
19.03.2010 19:28:00 uživatel smazán
V hlubinách na dně se ukrývají vraky potopených lodí..ale mnohdy (a právě na nich) také poklady ;-)
19.03.2010 17:01:00 saddova
Diky Nergalku za navstevu :-).jak vidis, tak ani ja se tu moc neukazuju ...
18.03.2010 23:05:00 uživatel smazán
Jsi daleko lepší než dřív**
*st