ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA (věnováno Dáše)
Sama jsi uprostřed lidí,
má princezno z pohádky,
ten kdo osudy řídí
otrhal na plátky
růžové květy,
a pokryl Tebe i Tvoje světy.
A pořád spíš,
mé volání neslyšíš!
Nepozván....
přistoupím k posteli,
skloním se níž
a tam mezi polštáři,
polibkem vřelým
Tvé oči rozzářím,
můj spící anděli!
...a pokoj celý
s řadami svící
se roztančí v reji
barev a nadějí,
můj anděli spící!!