Proč nepřestat

Jako vánky písku,
jak hadi se k tobě plazí,
a my... nevíme co je pravda.
Jsme jenom ptáci nazí
a nevidíme o nic víc dál.

Proč hasit, co rozplyne se,
hladím Tě, ale dlaň mě pálí,
kvítí si padá a padlé nesčítá.
Nevím, kam zítra vítr vane,
asi tam, kam se slzy valí.

Dokola stojí, tváře bledé,
neříkejte, že nic se nestane,
proč pálit co voda sebere,
ale věštby mi osud nedají,
ač to co není, třeba přestane.
.

.