Píseň pro Sokrata

Chtěla bych věřit ve věčnost Slunce,
věřit, že bohové nezemřou.
Třpytí se démanty na korunce,
lilím bílým, když prochází tmou.

Chtěla bych věřit ve věčné pravdy,
tvá ruka svírá pohár blínu.
Třpytí se slzy, téct budou navždy!
Po tobě, ty veliký synu!