Srdce mi buší, jen Tě zřím
V dobrý však konec nevěřím
Nevěřím v nápravu špatného kroku
To mi spíš zubatá nabídne ruku
Jestli ji přijmu, to opravdu nevím
V kaluži krve ležet se vidím
Kolem mé hlavy barevná svatozář
To jsou jen prášky, snad nejsem velký lhář
Neblázním, pouze jsem lehkomyslná
Budoucnost není tak snadno průhledná
Není to pro mě můj šťastný konec
Skončila pohádka, zazvonil zvonec
pořádná pocitovka ST.
01.04.2010 12:59:00 | Acham
Když už je špatně, konec se může přeci ještě pořád zvrátit... a pokud ne... čas to spraví, pač nic jinčího už nezbyde... smutné dílko, ale zamyšlenkové. ST!
01.04.2010 12:06:00 | NikitaNikaT.