ČEKÁNÍ V PODHRADÍ

ČEKÁNÍ V PODHRADÍ

Jak nevěstina slza padla na mne vločka,
já sám, kleče v podhradí, čekám na Tebe,
prý kdo si počká-ten se dočká,
vždyť jednomu tak nevadí ani ponížení,
když má vstoupit na nebe!

Doufání je květina co zatmění
změní na naději a čas je ta vlnka
co do kořenů brnká-a Ty víš-
že vykvete ještě dnes, nejpozději.

A tak sám klečím v podhradí-nespěchej,
mě nevadí to čekání, když vím,
že si jednou povšimneš-pokyneš-
a já se napřímím!