.
Drahý můj, nemohu Ti nenapsat,
že dříve než-li půjdu spát,
v kuchyni sedím ve svitu malé lampičky,
podobu Tvou promítám si za víčky
a pak ten živý obraz pojmu ve své objetí
s obavou, že vzápětí mi uletí.
V uších mi zní jak starý, milý evergreen
náš rozhovor, kdy hlas Tvůj proplétal se s mým.
Sedím si dál na ratanovém křesílku
s blaženým pocitem, že zastavil ses na chvilku,
jen "Dobrou noc", abys mi zašeptal,
políbil mne a pak jsi šel zas dál
po cestě sypané prachovým peřím.
Že byl to pouhý sen, ráno neuvěřím ...
.
Všechny tvé báseňky,Jituško nenasytně hltám...avšak tato nemá konkurenci.Posílám obrovské pozdravení a objetí.M
16.04.2010 17:30:00 | střelkyně1