Když jsem s Tebou,
stěží popadám dech,
dlaně mě neobvykle zebou,
ocitám se v pohádkových snech.
Tvůj pohled mě provází dnem i nocí,
dotek Tvůj cítím věky,
ovládnout se není v mé moci,
ať skončím v pekle navěky.
Tvůj smích je hudbou mého srdce,
hudbou, která neutichá.
Dny bez Tebe snáším trpce,
avšak čas nikam nepospíchá.
Když jsem s Tebou,
vzhůru se vznáším,
nejsem si jista sama sebou
a zlé věci ráda snáším.
Tak to je láska, ta...co nám bere zrak, láska...co stoupá s náma do oblak, jsi sluníčko, hezké.
11.10.2010 19:54:00 | carodejka