Láska,byť v jediném dni prožitá,
silou svou dotkla se Věčnosti,
co povodní řeka z břehů vylitá,
sytila srdce citem a něžností.
Však čas odplavil ji do minulosti,
a opadl povodně dravý proud,
Věčnost uvízla v pasti strnulosti,
nemůže odejít, odletět, ba ani plout.
Bodá v srdci jak zaseklá střepina,
je snad cenou Lásky, co nechci a cítím?
V jejím Jménu, v slzách jí zaklínám,
vírou, má Věčnosti, že Tě zas chytím.
Hm,láska a vášeň..tak to vítej u mě:" Dobrý den Elzičko ":))A pusu na další básně!!!
10.05.2010 17:04:00 | Patrik Mališ
láska..
a její ticíc tváří..
jednou ti dá křídla..
pak všechno zmaří..
jednou se zrodí
a učiní tak touze za dosti..
a potom umírá..
usíná..
ve své věčnosti .o)
09.05.2010 09:55:00 | Bean