Chmýří
Chmýří
Anotace: Jsem zase včera (vlastně dneska - to bylo po půlnoci) něco stvořil.
Napij se vody z dlaní mých
Splyneme spolu. Je to hřích?
A vystoupáme do mraků
Jak stoupá chmýří z bodláků
Na křídlech větru chycené
Jsme jenom chmýří nejsme nic
Já jsem tvůj rub a ty můj líc
Stanem se novou bytostí
Dříve než sny nás opustí
Nechci se vzbudit. Ještě ne
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk21.12.2005 16:11:00 Cecilka
Z líce a rubu jedna bytost stvořená,
s lehkostí chmýří navzájem propletená...
Kouzelná!!!
21.12.2005 13:59:00 no
Já tomu vůbec nerozumím. Jak to, že ...ále, vždyť je to jedno! Hlavně, že píšeš ;-)Bodů ti dám třeba 1 000!
21.12.2005 08:58:00 Branwen1
Nádherná milostná báseň..( a všimněte se si ,prosím, že se tam ani jednou nevyskytuje slovo láska ani milovat).Takhle píšou skuteční básníci.Jardo, máš můj obdiv a stovku navrch.
21.12.2005 08:29:00 Krtica
Ještě chvíli si takhle snít a hlavně spolu i dál být, ať už má vrch rub či líc, užít si těch chvil na tisíc!
