Jako poslední cigareta

Pivo zvětralé, zaseklá deska v gramofonu
takhle oddávám se vlažným tónům
a v roli smutných podvečerech
-šaty napůl oblečené.


Neumím číst mezi řádky,
stále stejně tam a zpátky.
Začni mluvit,prosím, jasně,
než to světlo ve mně zhasne.


Nostalgické chvíle mívám-
jako teď- pomalu dohořívám.
Utnul jsi mě jednou větou,
jsem sama sobě poslední cigaretou.