Mých citů munici
nechci vystřílet
ze snů mě budící
- bdě pak zešílet
o Tobě budu snít
spát v popelnicích
odtud se táhne nit
hvězdy míjící
hedvábná, tenoučká
přímo od srdce
s pentlí snů přes očka
nebudu zdrcen
pozemskou tíží, hůř
víc a víc láskou
jejíž jed vlil se už
do mých snů s rajskou
Evou Ev věčitou
k zbláznění nahou
hrou srdcí spletitou
pod citů váhou
jsa kouzlem omámen
kousnu do nitky
udeřen o kámen
pozemský, břitký
s dlaněmi od krve
umýt se toužím
mé rty sůl sžírá ve
vlastních slz louži
nechte mě polykat
je, jako houba..
chtěl snění odvykat
teď pyká.. ten trouba