.
Jak plátek růže,
jemná pavučina,
co ve snu
duše roztoužená vnímá,
dotek Tvé kůže
o tvář se mi otřel,
jak tichý posel
příštích okamžiků,
v příslibu vjemů
přidušených vzlyků,
kdy tělo Tvoje
přitiskne se k mému,
horoucně a lačně,
na stěnách pokoje,
když siluet dvou začne
v plamenu svíce
romance rozehraná,
do sítě polibků
touha má pochytaná
růžovým plátkem
rozvoní Ti ráno.
Je tolik básní
ještě nedopsáno ...
.
Ach,moc moc pěkně popsané...láska...nekonečné téma básníkovo:))Chválím!!
10.05.2010 15:51:00 | Patrik Mališ
něžná jako plátek růže..ve slovech Tvé krásné básně ST
05.05.2010 14:26:00 | xoxoxo
A to je přeci dobře... pak by zavldál jen smutek, kdyby nebylo nových básní... :o)
05.05.2010 09:05:00 | labuť
Krásná slova, už se těším, že psát je znova pro ni musím.
Na její záda. ST!
04.05.2010 22:16:00 | Zasr. romantik
hluboce se sklaním nad krásou tvých slov, Jituško a dávám velké ST (nejen do komentu)
04.05.2010 21:06:00 | hašlerka