Když kapky deště padají z nebe
jako dnes, moje drahá,
v každé z nich vidím kousíček Tebe.
Jsi svěží, vláčná, nahá.
Šli jsme tehdy v dešti, krásko moje,
my byli jsme dvojice.
A já jsem věřil, že navždy to je,
že láska je stálice.
Vrať se milovaná, čekám tu sám
a klidně budu dlouho,
Co mám, to Ti znovu s radostí dám,
lásko, jediná touho.
Přiměli jste mě vašimi pozitivními komentáři malinko rozšířit údaje o sobě. Děkuji všem !
06.05.2010 21:21:00 | Xebeche
A já si vždy myslela, že to Popelky čekají v koutě ...
IMHO - chceš-li něco, nelkaj na tím, že to nemáš,
ale udělej něco, nebo pozvi (k sobě) to co chceš.
http://www.youtube.com/watch?v=OQNRoqPxV_U
06.05.2010 10:32:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Hezké a hluboké, ta pravá láska jistě někde je a dnes je moc těžké ji najít.
06.05.2010 10:13:00 | carodejka