.
dokonalá
pod skálou stála
z pěny právě
zrodila se
když zavolala
v celé kráse
po jeho touze
a nové lásce
„Pane s flétnou
hraj mi přece
do rána snad
i když jsem sama !“
...
kulhal se zase
za objetím
na stejná místa
po staletí
a cestou prosil
„Má dávná lásko
můj sladký sne
neutíkej
zůstaň stát chvilku
neusínej znova
tak prázdná
jako včera
budeš zase
zítra beze mne !“
... a Pan jako vždycky krásně hrál na píšťalku ...
.