Tak...sama
Tak...sama
Znáte ten strašný pocit,
Že na světě nemáte nikoho?
Nemůžu si pomoci,
Hledám prostě někoho,
Kdo do rukou svých
By ty moje jednou vzal
A od pocitů divných
Letěla bych pryč a dál…
Zapomněla bych na všechno,
Svůj život klidně žila,
Do uší pustila si techno,
A prostě šťastná byla.
Proč to takhle nejde,
Jen tak snáze a lehce?
Co z života vzejde,
Když žít už se mi nechce?
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
děkuju :)...tvoje (Vaše) komentáře jsou úžasné, vždycky mě strašně poteší a začnu se usmívat, ani nevím proč :)
31.05.2010 13:44:00 | wendy.poezie
Ber to tak,že každý nový den je něčím neobyčejně půvabně krásným v tvém srdci,v tvé duši a vůbec v životě:-)Každý východ slunce je novým hřejivým dobrodružstvím,láskou,nadějí,štěstíčkem:-)Já věřím v další šance a v pohádkové konce:) Ilona
31.05.2010 03:49:00 | ilona
jj, děkuju :)...já vím, že se to tak nesmí brát, ale tenkrát mi bylo hodně smutno...i když musím přiznat, že po napsání té básničky se mi ulevilo :)
30.05.2010 16:23:00 | wendy.poezie
