Anotace: báseň z chvil, kdy jsem prožíval velký stesk z toho, že nemohu být déle s tou,kterou miluji.
NOC
Noc je temná
Chvíle dlouhá.
Hodina plyne,
Co dál se stane
Ty jsi pryč
A já říkám křič.
Křič do tmy tmoucí,
Kde srdce vroucí
Čeká, tepe, touží
Se opět spojit s tím srdcem z růží.
Proč se vždy rozdělit musíme
A své kroky odloučímě?
Proč věk musí bránit nám?
Proč to odloučení dále snášet mám?
Je to jak roztrhnout své tělo v půl
A pokračovat, jak osamělý kůl.
Tys má polovička, já tvůj půl,
Bez sebe jsme jen člověka půl.
Nemám již dále sil,
Abych tě opět opustil.
Já nechci jít cestou svou
A tebe někde nechat samotnou.
Já však záchranu mám
A tu velice rád používám.
Mě totiž vždy síly vrací
Polibek tvůj milující.
docela by mě zajímalo, jak jste na tuhle básničku přišli, na literu vysí už snad dva roky a komentáře začínají přibývat až teď. Přesto za ně děkuji a všem, kteří se mnou souhlasí, nebo té básni rozumí, přeji a´t se jim vztahy vydaří. Ta dívka, o které tato báseň je, se mnou vydržela už skoro tři roky, tak ať vám to taky vyjde :-)
27.12.2011 15:11:37 | nmboy
Co když záchrana je nemožná? :( Co když žádný další polibek nás nečeká? Co když opustit už neznamená vrátit se.. .(
12.12.2011 14:16:36 | SWEET13
Nádherná básnička, byť vyjadřuje bolest..
A konec..ještě hezčí. Přeji hodně štěstí. ;-)
04.12.2011 19:07:16 | Pešulka
je hezká:-)opravdu.A neboj,toho času spolu bude ještě mnoho,i těch polibků,moc ti to přeji
01.06.2010 09:47:00 | Vanilková Ninja