Padlý anděl

Na útesu sedí,tak krásná,
ta co kdysi byla šťastná.
Perly z její tváře padají,
padlé duše klidu jí nedají,
Kolem se rudé růže chvějí,
jedna leží v náruči její.

Padlý anděl smutně se tváří,
A tmavé oči nad líci září
Pro všechny je pouhý vzduch,
nevnímá dějící se u ní ruch.
Čas její pomalu přichází,
v mém snu se obraz nachází.

Rudé růže pohlcuje temno,
anděl už dostává se na dno,
Už přišel konec krásné tváře,
už utichá ta její záře.
Po chvílí do temnoty se propadla,
konec a růže z její náruče upadla.