Láska je rosou
ztracenou v trávě,
přijde si, jen tak polétavě
zamíří do našich těl.
Možná to někdo Vyšší chtěl,
aby zaplnila život,
pod pohrůžkou odplaty
setrvává.
A já, trochu potrhaná
nekonečným čekáním,
čichám k peřinám,
do kterých jsi uléhal.
/přemýšlej, co bude dál
Láska jsi Ty
a Tvá kůže
vonící po Slunci.
Pamatuješ?
Hm,taky z toho cítím aťankovské básnění,přesto se budu opět těšit na zas tak půvabně bezvadné romantické kousky:-))Moc děkuji!
08.06.2010 02:23:00 | ilona
Polétavě, rosou, v trávě, do našich těl ... ST!
Jako by ti radil Aťan!
http://liter.cz/Basne/235528-view.aspx
mně taky poradil :o)))
07.06.2010 11:07:00 | Zasr. romantik