Píseň noci

V noci pusté, kdy naděje již není,
tma požírala záři hvězdy zalíbení.
Ničeho není k pohlazení
v noci černější než uhel odvržení

Uvízli jsme v husté smůle,
jež smrky tajně vyplakaly,
a bolest není z naší vůle,
přesto bolestí jsme polapeni

V noci pusté, kdy naděje již není,
kdy lásky pouze nachové jsou snění
Za lásku bychom byli umučeni,
život nás však nechal v osamění