Když máš ve vlasech růži
jako z pohádky víla,
opět dech se mi zúží
a vrací se mi síla.
Když nosíváš džbán s vodou,
tvoje růže rozkvétá.
Na nic je Ti sál s módou,
jsi v mých očích div světa.
Nyní vidím růži kvést
v barvě bordó červené.
Svůj žal již nemohu snést.
Stále mě trápí Tvé NEE.
Zůstaň navždy taková.
Každý Ti k nohám padne.
Buď veselá, bláhová.
Ta růže Ti neuvadne.
Trpké vyznání...chutí vína...nejen ženy a růže, ale i víno...souhlasím ;-)
28.06.2010 07:20:00 | ajlonka
Romane, s tím vínem souhlasím, dobrý tip pro další báseň.
Romano, díky za slova uznání.
16.06.2010 13:26:00 | Xebeche
krásně napsané ST.
14.06.2010 18:12:00 | xoxoxo
miluji růže :-)
v sobotu jsem je obdivovala na Václaváku, červené, vzrostlé již téměř jako stromy, a pak pláň posetá bílou a žlutou - růže na růži
a v neděli u Budějovické jsem nalezla kochlík, kde bylo několik typů růží ...
nádherné a kouzelné :-)
stejně jako tvá báseň
14.06.2010 15:15:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Růže a žena,povedli se Bohu
však tvoji báseň
já pochválit jen mohu...
14.06.2010 14:18:00 | Květka Š.
ještě víno se taky docela povedlo
14.06.2010 14:17:00 | ROMAN LOHNERT