šerem, v stakatu ševelící ráno
nám dává, ještě chvíli klidu,
přeji si právě být, po Tvém boku,
to je spánek teplem růžový...
cítit Tě v kolíbce, schoulenou
vlasy, zlobíš v mém objetí,
smíchem vracíš ránům jejich smysl,
dáš si čaj, nebo černou kávu?
rána jsou dnes vážně prima
snad, že společně je vítat můžem
i s pramínkem vlasů, za Tvým uchem
co roztomile zlobí, legračním dojmem
zdá se to divné, „jen“ další nový den..
Krásné verše, které se hezky četly... ST! víc není potřeba dodávat.
17.07.2010 08:28:00 | NikitaNikaT.