Vzpomínky
Vzpomínky
Nezvedej hlavu a nedívej se mi do očí..
Protože se ve mě zas něco otočí..
A pak se mi zastaví srdce
Odvrať ode mě svojí tvář..
Já jsem dál naivka a ty jsi lhář..
A stejně mi ukážeš záda
Zrada si pluje kolem mě vzduchem..
Milá slůvka mi jdou do hlavy uchem..
Jedním tam a druhým zpět
Už pár let víme jak to je..
Ty jsi ten vrah,co všechno zabije..
A pak před trestem uhýbá
Sníh mi zase čechrá vlasy..
Tobě vločka uvízla mezi řasy..
A já jsem tu zase s tebou
Zase tu stojíme a čekáme na svoje tramvaje..
Jenže najednou zase každý sám...kde ten druhý asi je..
A proč jsem tu zase sama?
Znova nevracej se zpátky,prosím..
Ty jsi to,co v sobě nosím...
Nosím,ale dál už nechcu
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Měl jsem něco podobného, po dvou letech se jakž takž rozhlížím po světě.
Stavy nic moc, lepší je být sám. Ty klasický fraktury měsíc, maximálně měsíc a půl. Ale to srdíčko, to je prevít.
09.08.2012 13:56:20 | Dračičák
Ten kluk snad za něco stál
ty teď ptáš se co bude dál
nechceš ho vidět a přeci tě přitahuje
chceš mít klid, ale ten druhý tu je
vždyť špatně se zapomíná
i když je lhář a vrah co před trestem uhýbá
dál život běží tak naskoč tramvaj nečeká
leda že počkáš na další
stejně jak na jiného člověka
14.07.2010 19:03:00 | Eru Alonnar
Ano, rozum říká, že ne, když vidí realitu, jenže srdce..
Báseň moc povedená.. je dobré vzít papír a psát, ať už se topíme v slzách nebo nám srdce překypuje radostí.. V jednom si aspoň malilinko ulevíme a při tom druhém se můžeme podělit o radost s ostatními :)
06.07.2010 12:06:00 | Emily Winnacott
