Orel

S neomylností, jaká
orlu není cizí,
poletuji povětřím

S nestoudným klidem,
tak, jak ten orel,
sleduji z výšky svět.

V záplavě závratí vyčkávám,
tak, jak ten orel,
zda Tvou siluetu nespatřím.

Až přeci jen se poštěstí,
že Ty kdesi dole
na ulici budeš kráčet,

já s neomylnou přesností
z oblohy se snesu,
a polibek ti uštědřím.

Nyní jen v blankytu kroužím,
hledám tě, kde jsi?
Čekám, až zase budeš kráčet.