Jsi anděl, co mým vesmírem si létá,
jsi slunce, díky němuž květina ta vzkvétá,
jsi můj strach, kterého již jsem plný,
ty jsi ta růže s pichlavými trny.
Tys přibila mě okovy,
k nepoddajné hoře,
klíč jsi měla v úschově,
ale hodila ho v moře.
A já topím se marně,
spíš proplouvám pouze,
životem jednotvárně
a dýchám z nouze.
Co ty na to?.nevíš sama..
Co říci máš vězňovi?
Tak se zahleď na panorama
a snad hvězdy ti napoví.
Protože..ty jsi anděl, co mým vesmírem si létá..