Letní lásky

Má duše hledá zapomnění,
stulí se v bílých polštářích,
marně si žádám vyjasnění,
vyhaslé svíčky v oltářích.

Noc vybírá si příděl černé,
blíží se křídla andělská,
sen přeje lásce lehkověrné,
však žádný divák netleská.

Jen hvězdné nebe bolest tiší,
měsíční svit si našel směr,
nadějí další láska klíčí,
letní svět krásou oněměl.

Do oken vtéká letní ticho,
protkané šumem listoví,
půlnoční vítr hlásí příchod,
Panna napíná plachtoví.