Vstříc štěstí co se hledá

Plavím se v moři bezbřehém,
kde skotačí jen delfíni
a vlny když se nudí.

Já s veslem sžitým se solí
dnes necítím když zabolí,
ruce, co dřív svíraly jen tebe.

Občas jen sedím
a hledím hvězdám do očí,
vždyť je mi vcelku jedno,
kam vítr loďku natočí.

Konečně zjistil jsem,
že smím se pustit vesla,
neb po letech procitám,
když láska konec hlesla.

Loďku mou zakotvím,
snad nikomu se nedá,
vstanu a poběžím
vstříc štěstí co se hledá.