Jak se maj děti?
Jo, jsou v pohodě. Ptaj se na tebe.
Co jim říkáš?
Říkám jim, že se máš dobře.
Dobře.
Ta vidíš.
Hele, nebuď vtipná.
A ty nebuď tak strašně vážnej.
Tady, co jsem, je všechno vážný...
Pořád?
.... tak jo, pořád ne. Většinou.
Už musím.
Pozdravuj je, jo?
Vždycky je pozdravuju.
A kdy zase příjdeš?
Kdy budeš chtít, přece...
To fakt není špatný, i když o mne říkají, že jsem Herodes a po dětech vyplivuji jen chrupavky. Ale ne, je to dobrá sekvence ze života.../st**
14.09.2010 23:36:00 | ROMAN LOHNERT