Už nechci psáti

Už nechci psáti,
básně již moc nejdou.
Nechcou mé ručky
pero dál snášet.
Snad v padesáti
se mi znova sejdou,
až je pro vnučky
budu přednášet.

Už končím s psaním
aspoň na pár pátků,
možná pár roků,
možná navěky.
Veršům se straním,
kašlu na pohádku,
bez slzy v oku
brečím do deky.

No tak se mějte,
páni literáti,
slečny básnířky,
všichni se sbírkou.
Na pravdu dbejte,
nesnažte se lháti.
Já občas dvířky
kouknu špehýrkou(TEČKA)