Anotace: ..stále prosím za oheň vlastní, ať má duše zase zkrásní..
Sbírka: rekonvalescence
Tohle je nádhera!
02.12.2010 08:21:00 | Dota Slunská
ta anotace k tomu sedí jak rampouch ke střeše; se povedlo
06.11.2010 15:10:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Výjimečná báseň.....zažehne..je tolik o vnitřním srdci ..a tolik rozlitá do širých plání... kraje sněhových čepic, zakrslých pabuků, tučňáků u pat útesů...a dávných ohňů- Tierra del Fuego...
24.10.2010 21:37:00 | Taog
Moc hezky málo slovy umíš vykreslit život.
23.10.2010 12:19:00 | carodejka
Ty jsi výborná básnířka fakt :)...ale báseň trhá na hadry
22.10.2010 11:51:00 | Noc17
Pěkné,zajímavé ST
21.10.2010 14:28:00 | stravla
Skvěle napsané...dostala mě Patagonie. ST!
19.10.2010 09:25:00 | Tamara
kdo ví...
kdo přikládá
zemi
Ohňový...
18.10.2010 09:35:00 | pamp_elka
Ta Patagonie mě dostala. :o)
17.10.2010 20:53:00 | Juan Francesco de Faro
to víš, Liduš, litániuju jak umím :o)
17.10.2010 18:37:00 | hanele m.
Na litanii to nevypadá, ale napsané je to bezvadně :-)
17.10.2010 18:11:00 | lidus