U stropu
U stropu
Zlobím se na své stropy myšlenek
Proč ztrácejí výšku?
Začínám k nim pravidelně
šplhat po žebříku
s klíči Tvých odpovědí
S každou podanou sklenkou,
oplatkem vnímání, co se mi líbí,
letmým polibkem při nákupu,
pohlazením stehna v autě,
bolestí Tvého břicha na mnou plánované výstavě
Jsi jediný chlap na světě,
který mi umí ze čtverečku na dlani
podat kolečko duhy
A plátky krepu v hrníčku z Počátek
píší další verše
do motýlů na peřinách
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Jasně Sio, záviď, jdu vzít nějakou kostičku, abych z ní uplácat duhovou kuličku :-D
02.11.2010 09:45:00 | G.P.
Život je jak let na zádech třepotavých motýlů.. ST!
Hlavně nespadnout na hubu! :o))
31.10.2010 18:48:00 | Zasr. romantik
Levandulko, myslím, že když napíšu, že dílko mluví samo za sebe, vím, že víš, já vím, a vím, že ty víš... Skvěle vyjádřené a ráda znovu porndu se Tvými řádečky. ST!
31.10.2010 18:48:00 | NikitaNikaT.
