Anotace: žádná nástraha neni tak velka aby jsme ji nepřekonali
Na světě nebylo nikdy tak krásně
jako když jsem s tebou
jako když milenci se toulají ve dvou
a říkají si ta slůvka něžná
jako když v noci narodí se hvězda
a měsíc jí paprskem objímá
ta posvěcená hodina
ta chvíle zázraků...
Každé tvé slůvko zavane
vůní lip
když z úst mé milé jde krásný slib
to slůvko navždy buď milován a já tebe
už nikdy sám...
Jen vždy ve dvou...
Co láska je, je svět sám
co písní a veršů do ní dám
a stále bude prostá
jak vítr ve větvích bílá
a zářit a v očích hřích...
Buď pochválena vteřino,
buď pochválen Bože,
že mohu já s ní uléhat
na jediné lože
a poslouchat její dech
od jara co začátek
až v zimu kdy přijde
pro nás naposled
a láska usne navěky
změní se v silný led
Ale náš příběh schová se do věty.....
Miloval chlapec dívku
a dívka jeho
byl krásný čas....
Miloval chlapec svou dívku
smrti napospas...
Ať ti tvá Verunkovská inspirace vydrží mnoho zim, to srdci i tvorbě prospívá, to vím :)
19.10.2011 11:26:00 | E.T.Jane
hmmm, to musí bejt žůžo s toudle přítulkou :-) závist se mnou cloumá, že ji máš ty a né já ... trouba ...
20.03.2011 13:57:00 | cado
podle mého soudu, je to nekrasnější věc, co jsi zatím napsal. Jen tak dál, moc pěkné. ST!
27.12.2010 18:00:00 | patrikus
áááách, kde se v Tobě bere ? Pro Verunku vyšťouráš krásu i z nejtajnějších koutů, viď? ;-))
14.11.2010 10:01:00 | nejsembásník
předposlední sloku si musel někde opsat :-)) je tak trochu nejsoucí, záhadná a snad i budoucí , hlavně ne pozor na nástrahy, ale na lidi - to jsou závystivý parch.... ( je to hezký )
09.11.2010 21:28:00 | cado
Nádherné, myslím, že více slůvek netřeba, již anotace má v sobě nesmírnou sílu pro Vašu lásku, pro tu, ci nikdy nezamrzá a neumírá a já... přeju Vám víc než jen moře, či oceán lásky, ale také především stále tak krásně silné pouto, důvěru jeden v druhého, nechť nikdá nepodlomí se opora a city, co k sobě chováte. ST!*** je zde skutečně málo. :o)
09.11.2010 18:48:00 | NikitaNikaT.