Pořád jsme větrem našich střech
v krajině naplněné lásky
probuzeni ve štěstí i bolestech
na hladině pravdy- sázky.
V radostných i chmurných dnech
držíš mě a já Tebe
opět se vracíme…
a vzdalujeme.
Jdeme cestou a pravdou společnou
hřeješ mě a já Tebe
tak, až se ztrácíme…
a milujeme.
Směješ se, když jsi se mnou
omámená láskou
a doteky…
---------------------------------->--------přirozenosti------>
pohledy…pohlazením po vlasech a tváři
mysl Tvá se prudce rozzáří…
---chvěješ se, když jsi vílou mou
jedinečně milovanou.
Moc hezké, krásné světlo v srdci.))
pohledy…pohlazením po vlasech a tváři
mysl Tvá se prudce rozzáří…
---chvěješ se, když jsi vílou mou
jedinečně milovanou.
21.11.2010 17:34:00 | carodejka