S hlavou na zemi a nohama v oblacích

Někdy jen tak sním,
a vyhýbám se těm Tvým lžím.
Sním o nás dvou,
a Tvé oči, ty žhnou.
Žhnou a nevyřčených slovech,
pár tajů,pár chodeb.
Tvrdošijně odmítám realitu,
odmítám stavět hrad z moduritu.
Být denně pohroužená do svých snů,
pohroužená do Tvých sladkých úsměvů.
Mít vzpomínku na Tvůj polibek,
mít tak čas na pár povídek.
S hlavou v oblacích tu lítám,
z oblak tu občas padám.
Padám na tvrdou zem,
padám k Tobě,sem.