Pouštím tě jako vítr dunu na poušti
když odpouští
a vypouští
pouští
svůj dech a tep
Neb nebe modré je a slunce vždycky svítí
Pouštím tě z pout mých pavoučích sítí
Černou vdovou pro tebe bych mohla být
To raději mít svůj klid
poděkovat, uzavřít
a nechat
v klidu
odejít
bez prolité hemolymfy
zážitky si uchovat
v srdci dál
mít rád
žít
nenechat se svazovat
neumírat
a prostě jen dál vnitřně milovat
má to svoji hloubku, ale jak nesnadno je najít k tomuto dostatek síly...
30.11.2010 21:21:00 | Verena